Lerie
Ketty- normálně (ne, tohle určitě nebude normální)
Cizí
muž v černém- nakloněné (?)
(Tím asi chtěla autorka sdělit, že příběh z pohledu Ketty bude
normálním písmem a příběh z pohledu jejího únosce kurzívou...)
Probudila
jsem přehnutá přes rameno nějakého vysokého muže. Šel docela loudavím (nespisovným a ještě špatným) krokem, štvalo mě že
jde někam bůhví kam a ještě mě nosí jako pytel.
(zajímavé...) (lepší přirovnání jsem v
životě neviděla...) Cítila
jsem úsměv (tohle čtu prvně) (jak sakra někdo může cítit úsměv?),ale neviděla jsem
dozadu(já jsem myslela, že člověk, který je nesen jako
pytel, má hlavu právě vzadu)...hm....jeho vůně je strašně krásná tu bych
mohla sát nosem navždy, (neznámý člověk mě nese neznámo kam a budu řešit jeho vůni) (protože když mě někdo unese, tak se budu starat o to, jak
voní...) „co to plácáš za nesmysly (to už si říkám hodně
dlouho) schop
(na toto vážně nemám nervy...) se on tě unesl a ty ještě k němu čicháš!!"
Chvíli jsem bojovala,ale vyhrály emoce. Já myslela, že mě vybuchne hlava (mně osobně by to
nevadilo... aspoň bych měla klid) bolestí,
„já zapomněla vždyť mě někdo uhodil." (tohle mi připomíná moji angličtinu, vážně je autorka ze ČR?) (a já tě za chvíli
taky uhodím a rovnou několikrát, pokud se nenaučíš psát...) Chtěla jsem si sáhnout na nos,ale nešlo
to....no jo!! Svázané ruce i nohy. Klasik ("a" zdrhlo, nemělo zájem o vůni neznámého) (eh... to slovo mě za
chvíli bude strašit ve snech...),proč né! Pokračoval dál nějak dost
dlouhou chodbou. Začínala jsem padat z jeho ramene tím, že jsem ho
"mírně" kopla do břicha,dala znamení, že padám. (je to mnou, nebo ta věta
nedává smysl?) Se mnou trochu
nadskočil a podržel si mě za zadek...trapný moment, měla jsem pocit, že jsem
červená až na prdeli. (:D
no fakt, on když vás únosce chytne za zadek, tak zčervenáte. vůbec nebudete
řešit, jestli to není úchyl.) Chtěla
jsem mu říct aby to ho nechal,ale ani to nešlo. Ok,to "trochu" (to byl pokus o ironii?) přehnal ten to schytá až mě rozváže,dám mu jednu
přes (prdel? :D) a
pak uteču....i když nevím kam. (a pak že je ninja...) Najivní
(fajn... toto asi nerozdýchám...) člověk,
to jsem já,když si myslím,že stady (stany?) ma (Poseidóne... ty to vidíš!)
jen tak lehce uteču, ale za pokus to bude stát. Mezi tím co zastavil před něčím
nevím přesně (nejen,
že neumí gramatiku, sestavit větu, ale ona neumí ani popsat, před čím zastavil!),jsem
se trochu o točila za sebe hm co vidím jeho světle rezavé vlasy sčesané do
výšky. (nechci vědět,
jak tento text vypadá ve wordu. a to ani neopravuje všechny chyby.)(jak může být něco sčesané do výšky? a Claw, klidně ti pošlu
screenshot, jak to v tom wordu vypadá)Najednou jsem cítila zem není
možné on mě aspoň pustil na tu blbou zem. Jak mi rozvazoval konečně nohy,mohla
jsem si ho lépe prohlédnout vypadal dost sexi (pomoc!),uplé
černé džíny (jo, na klukovi jsou skinny jeany děěsně
sexy. pardon "sexi") (a čárka by
nebyla?) černé boty,které klapou o zem při chůzi, bílá košile mírně
nahoře rozepnutá,mně se zdálo,že je mu ta
košile malá šlo totiž přes ní vidět přesné obrysy svalů. (proč musí být sakra
"dokonalý"?) Asi jsem změnila názor(raději
se s ním vyspím, protože)...to mu jen tak neuteču,neměla bych šanci.
Pomalu po rozvázání se blížil nahoru k mému uchu a zašeptál velice nepříjemnou
větu:„jestli budeš dělat to co já řeknu, ušetřím tě. Možná i tvé přátelé."
(ty dlouhé samohlásky mě iritují.) (to je tak strašně
děsivé... z toho určitě nebudu v noci spát)Na to jsem neměla odpověď.
Všiml si mého rychlého dýchání, pousmál se. To mě ještě víc děsilo. Měla
jsem otázku,ale nedovolil mi jí říct. (ehm?)
Potom mi sundával šátek z úst, chtěla jsem vyslovit mojí otázku a ten kretén mě
políbil!!!! (to nikdo nečekal... doufám, že aspoň má
na rtech jed.) (jo... jasně, protože to je naprosto normální) Ze všech mích (nene!)
sil se dostat z jeho polibku,bylo mizivé. (Lerie,
překlad, prosím) (a naděje na poskládání logické věty je taky mizivá... Claw,
já se obávám, že tohle přeložit nejde.) (
Po
nejméně 5 minutách líbání mě popohnal do kroku. Měla jsem velký pocit, že se
dívá na můj zadek. (*zvrací* vzhledem k tomu, že vím,
jak vypadá autorka...) Zmírnila
jsem krok, protože jsem nemohla, ještě to bylo ve mě a mátlo to mé smysli,
„plác" to to jsem nečekala proto jsem naň ho zasičela zlostí. (to je normálně šifra.)
On se jenom úšklebyl(ypsilon a i se nám tady nějak moc
volně přeskupuje.)(fajn... moje nervy právě s
křikem utekly...). Plácl mě! „no počkej za to zaplatíš!!" (neřekla bych...) (za násilí
před a při sexu chce příplatek?) Propalovala
jsem ho očima když udělal ten úšklebek. Moje červeň šla vidět strašně moc.
(zlatá Jolanda) On se jenom usmíval. Nic neříkal.
Děsilo mě to a hodně. Jeden problém byl, už jsem nemohla moje nohy mě
přestávaly poslouchat. Malém jsem spadla kdy by mě nechytil. Chvíli jsem ho
přestala vnímat, velkou starost mi dělalo kde jsou všichni, co s něma udělaly. (nemusíš se bát. ti muži
nejspíš nic neudělali, protože měli hodně práce se změnou pohlaví.) Ucítila jsem „menší"zátřes (co je sakra zátřes?)
s mim tělem. Řval po mně abych vstala,ale
já,nemohla moje nohy mě neposlouchaly. (tak si tak
říkám, že bez čárek by to možná bylo lepší) Až jsem se trochu
probrala do reality, dívala jsem se mu do očí jeho nádherné rudězelené (zajímalo by mě, jak vypadajá rudězelené barva...) oči plné zlostí,ale taky starosti se má mě
dívaly. (a nebo taky ne)Chytl mě za bradu hodně
silně. (skladba
věty... nic?) Propaloval mě očima,
do mích oči se naplnily slzy,chtělo se mi toho co se stalo brečet,chtěla jsem
vědět kde jsou všichni.
Asi
pochopil,že neudělám ani jedem (do blázince) krok.
Si ce naše 1. pravidlo:je ninja se nikdy nevzdá, ale tentokrát se muselo
porušit pravidlo. (tentokrát?
ehm, co ta bitva?) (bych řekla, že ty se těmi pravidly moc neřídíš...) Nevím proč, ale moje tělo mě přestalo úplně
poslouchat. (asi to
nechci číst) Ničím jsem nepohla. Nedokážu to,ztrácím kontrolu i moje oči
pomalu klesaly dolů (a
tečka byla natolik unavení, že zmizela.)
Ta malá mě přestala vnímat.
(ne, ne a ještě jednou ne! změna pov ne!) Její oči byly přenádherné výraznou zelení(byly přenádherné výraznou zelení... jasně. jen takový dotaz... co to sakra znamená?), pomalu je zavírala. To bude problém jestli jí nevzbudím. Nic jiného mi nezbývalo Její stav mě moc nepotešil. Tak jsem jí vzal domů nenechám jí tady,nechci aby ji něco zlého provedli. (logiko! realito! neumírejte!) (Claw? logika a realita tento příběh neviděli ani z letadla...)
Dál jsem jí do mé postele, přikryl a šel do kuchyně udělat snídani. Musím se připravit na spoustu otázek. Pro jistotu jsem š>el zamknout aby neutekla.
(jak originální. tenhle odstavec je beztak zkopírovaný z ubohých fanfikcí o JB a 1D)
Probudila jsem se v něčí postely (fňuk) příjemné na dotek,ale za to dost šokující co tady dělám. (to by určitě byly moje myšlenky)Prohlédla jsem si pokoj potom trochu světla vyšlo že dveřích které byly pootevřené. Sednout si bylo pro mě dost těžké ještě mě moje tělo trochu neposlouchalo
(to už jsme četli), no budu opravdu queen jestli vstanu z postele.... (queen budeš, když si vezmeš krále) (fajn... viděla jsem toho hodně, ale tohle asi nedám...)
Co říkáte????
(hnus, děs, hrůza! a to nemyslím jen ty otazníky) (že něco takového jsem ještě nikdy nečetla a ani už číst nechci...) Opravdu chci vědět jestli vás to vůbec zajímá??! (no, je to glosovatelné, takže jo. i když to navyšuje spotřebu čokolády) (si nějak moc věříš... tohle totiž nezajímá nikoho) Jestli mám pokračovat. (no... raději ne) Ale díky,že se díváte (eh... mám takový dojem, že se příběhy čtou...) :3 celkem 812 slov. (přišlo mi to delší.)
Sorry za chyby :'3
(smajlík pro krvácející srdce? no, ten to skvěle vystihuje.) (ne... nebudu se rozčilovat. prostě nebudu)
Míša <3
Žádné komentáře:
Okomentovat